bléééééééééééééé

Stala se mi taková nepříjemná věc. Sednu do šaliny a jedu si do školy. A jen co jsme se rozjeli, tak mě přepadla taková menší nevolnost, která během cesty z Komárova na Hlavák přerosla v touhu pozvracet celou tramvaj. Přemejšlela jsem o dvou věcech. Z čeho to jako mám a jestli to je tak hrozný, abych si vybrala v dnešních seminářích tu jednu povolenou absenci a jela domů.

Rozhodla jsem se pro urychlený (teda...čtyřhodinový) odjezd domů. Kupodivu jsem měla štěstí a náhodou jel zrovna vlak a tak jsem se svými problémy mohla pohroužit do jeho nitra.
Zvraceli jste někdy ve vlaku? Je to zábava...nakloníte se nad mísu, do nosu vás praští ten typickej zápach a pod sebou vidíte koleje...Kdyby mně nebylo nebylo fakt blbě, tak by mě ta situace opravdu pobavila. Její absurdnost byla ještě umocněná tím, že mi to zvracet nešlo a tak jsem si kamsi až někam strkala prst.

btw. Je mi furt blbě...ale když jsem přežila tu cestu, přežiju už všechno...