JEDNI O NÍ ŘÍKAJÍ, ŽE JE V LÁSCE NESTÁLÁ

Já se na to můžu...vy víte co. Jak se tomu říká?...Sysifovská práce? Nosit dříví do lesa? Chodit na houby do supermarketu?

No prostě. Dneska ráno měl můj účet málem orgasmus, protože zažil to co ještě nikdy za svou dlouhou existenci. Když jsem se ho nesměle zeptala, kolik že tam teda mám, tak mi suverénně sdělil takovou částku, že to se mnou málem seklo.
No jo. Jenomže ty peníze se tam asi neocitly zničehož nic, že jo? : /
Nákup věcí na kolej už proběh a to je ten zlom, kdy se penízky začnou kutálet pryč. Celkem dost zmizí po nákupu dalších nezbytností a zbytečností (hlavně teda toho nekřesťansky drahýho jídla) až přijedu do Brna. No a pak ta Paříž. Ten nadcházející tejden ukáže, kde je pravda. Jestli teda jsem šetřivá a rozumně utrácející osoba nebo.....nebo ne. Nicméně stejně se zase určitě ocitnu na své oblíbené tří místné částce a budu opět v bodě 0,0...

A tak se musím ptát. Přece není možný abychom CELEJ život nedělali nic jinýho než vydělávali pár peněz, ty cíleně na něco šetřili a pak je během pár dní utratili...a všechno to začalo nanovo. To je přece strašně smutný! :(

A to ještě pomíjím fakt, že jsem si vydělala pouze na tu Paříž. Čili na čisto čistou zábavu, zážitky, zkušenost, nadstandart....v podstatě na zbytečnou věc (na který ale trvám). A na Brno mi dali peníze mamka a taťka. No doufám, že nevyhazujou ty peníze zbytečně a že za pár let budu šetřit korunu ke koruně ( nebo spíš euro k euru) s takovou sysifovskou urputností kvůli svejm dětem taky....Proto taky musím jet do tý Paříže teď, že jo. :)

Prostě mě to štve no. Je mi 21 a furt řeším nějaký peníze. Jak si je vydělat, jak si o ně říct, jak je našetřit, jak je neutratit, jak je rozumně utratit.... A takhle to bude až do smrti, protože před tím nejde nijak utýct a nejsem nějakej bohém, kterej by žil ze dne den a čekal, co mu nový den přinese. Takže mě o tom nechte aspoň mluvit, i když to asi nedává moc smysl a jsou to velký bláboly. Ale ještě řekněte, že to není smutný. :(