24. února 2008

bylo, nebylo - bude, nebude

minulost - nechat být

přítomnost - žít

budoucnost - vyhlížet

Kdyby to bylo tak jednoduchý...Angličtina má možná s těma svejma 11 časama pravdu. Dochází nám vůbec někdy, jak je člověk ze svý podstaty divnej? Mně v poslední době furt. S někým prožijete 5 let, 8 let života, pak se vaše cesty rozdělej a už nikdy to nebude jako předtím. I kdybyste chtěli...Strašně rychle zapomínáme, strašně rychle se snažíme najít zase tu normálost a protože normálnost nás štve, strašně rychle se z ní snažíme nějak dostat.

blá blá blá blá


Základka? Výborný...myslím, protože kamarádství nevydržela a když se nemá s kým vzpomínat? No tak se zapomíná.
Střední? Furt živě ve vzpomínkách. A protože kamarádství zatím držej, zažila jsem v pátek báječnej sraz. Ale fakt je mi divně z toho, že za půl roku, rok, dva, tři...pro nás nebude vůbec důležitý, se vidět a začne se to pomalu rozpadat. Přestaneme vzpomínat...see you na srazu po 20 letech.
Vejška? Lepší kolektiv jsem si ani nemohla přát. Ty přátelství zatím vznikaj...Ale iluze, že i po vejšce se budeme vídat nějak pravidelnějc, nemám...


Proto jsem tak vděčná za naší mládež...tam by to snad mohlo dopadnout i s tou budoucností ne?

Vy víte, že nekecám, že to tak je...Taky to kolem sebe vidíte, zažíváte a cítíte na sobě...

Magda: Ale já už s váma prostě nebudu žít!!!
Karolína: Fakt jste mě štvali. Ale po těch dvou měsících v Brně, jsem si uvědomila, že vás mám asi ráda.

To nemá mít dneska pointu. Ani to nevyjadřuje to, co jsem chtěla vyjádřit. Jen ten sraz byl prostě dobrej. A nutí mě vzpomínat...and it makes me sad...


1 comments:

Maggi 25. února 2008 v 13:46  

já právě podávám přihlášky a s tvým příspěvkem se mi krásně notuje...život je tak hrozně rychlej!

  © Blogger template Brooklyn by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP