JAK NECHCI MÍT DLUHY

Je to docela prostý a každý soudný člověk to chápe (naši politici to moc nechápou a zadlužování naší země je pro ně asi druh sportu nebo co....jo pořád ještě ty volby :/ ). Pokud něco chci, musím si na to vydělat nebo se musím nějaký způsobem omezit (třeba nejíst). A můj seznam prací, které jsem podstoupila, abych měla nějaký ty prostředky, mně připadá dost zajímavej. A ráda se s ním pochlubím, protože jsem hrdá na to, že jsem ve svých pohých (relativní) 21 letech ozkoušela tolik různorodých "zaměstnání" a získala spoustu neocenitelných zkušeností.

----------------------------------je to fakt dlouhej sloh-----------------------------------------

* První brigáda. Bylo mi 17. Byla jsem naivní, byla jsem mladá a sehnala jsem si s Věrou a Monikou brigádu v Praze, v Tescu. Poprvý jsem "hospodařila" někde delší dobu sama a bylo to fajn. Ale ta práce. Dělala jsem pizzy a byla jsem mladá a plachá a s nikým jsem se nebavila a nikdo se nebavil se mnou. Nesnášela jsem to tam. Až na poslední den...:)

* Druhá brigáda. Zase v Praze. Bydlely jsme s Andy, Magdou a Věrou u Magdiný babičky a byla to chvílema divočina. :) Ale ta práce. :) No. Já s odtupem času tvrdím, že to tak hrozná nebylo. Andy tvrdí opak. Ale tak zas kdo může říct, že pracoval v Meinlu v lahůdkách v tý době, kdy se rozpoutala ta aféra s přepisováním dat trvanlivosti? A kdo může říct, že ty salámy od plísně čistil a pak normálně prodával? :)

* Potřetí už jsem do Prahy nechtěla. Chtěla jsem víc peněz a trošku víc naplňující práci. Tak jsem letěla aupairovat do Irska. A mám na to i pěkný vzpomínky. :) A hlavně spoustu oblečení. :)

* Ty samý prázdniny jsem jen tak ze srandy šla posbírat na farmu pár višní. Co říct? Málo placený, nudný, nudný, nudný....a placený od košíků. Ale ten další rok jsem si tam ještě jednou, z ještě větší srandy, zaskočila zase. :)

* Ve čtvrťáku jsem se zůčastnila dopravního průzkumu v našem městě. Ale spíš než kvůli těm pár korunám, to bylo kvůli tomu volnýmu dni.

* Aupairovala jsem ještě jednou. Zase v Irsku. S Magdou. Zažila 100% neúspěch, kterej byl ale vystřídám a zapomenut díky Nolans family...a Magdě. Doposud nejlepší brigáda a největší životní zkušenost.

* Zajímavá práce taky byla inventura v Kauflandu. Jen nevím, co bych o počítání zboží, modulech a tak mohla napsat...asi nic.

* V prváku na vejšce jsem si peníze vydělávala hlídáním dětí, protože na nic jinýho jsem čas neměla a protože mě ještě nikdo nepřesvědčil o tom, že peníze jdou vydělat jiným způsobem snadnějc. A taky mě to baví samozřejmě....většinou...

* Tyhle prázdniny jsem do Irska nejela, ač jsem moc chtěla. Dělala jsem naopak něco, co jsem nikdy nechtěla dělat. Pokladní v obřím hypermarketu. Ač to nebylo tak hrozný, jak jsem si představovala, bylo to dost hrozný na to, abych se učila, učila a učila...

* A protože jsem se nějak rozcestovala, potřebovala jsem ještě další peníze. A ty jsem získala z mojí první protekční brigády!!! Konečně! Už mě fakt štvalo, jak si kluci furt někam choděj pracovat k známým a my tak potupně hledáme, kde se co dá splašit. Takže jsem pracovala v truhlárně. A mojí a Andinu práci, můžete vidět ve vybraných Hypernovách a Billách. Jo jo, až tak mocný jsme. :)

* A tenhle školní rok, je ve znamení SODATu. Což je agentura zprostředkovávající práci studentům. Takže jsem už uklízela v OKAY elektroshopu a bylo to strašně vtipný, protože jsem tam měla bejt 6 hodin, ale hotový jsem to měla za 4 hodiny. A ty dvě hodiny mi samozřejmě zaplatěj, protože výkaz práce mi potvrdil ještě předtím než jsem začla něco dělat. A pak odjel...A ještě jsem to měla 5 minut od kolejí. Ale uklízečka bejt taky nechci, protože se na vás všichni koukaj strašně pohrdavě.

* No a zatím naposled jsem byla v tiskárně knížek. Jednoznačně nejzajímavější a nejvíc přínosná brigáda. Bylo fakt hodně zajímavý vidět jak se dělá knížka. Jo je to rutinní práce při který mozek nepoužijete a mít to jako stálý zaměstnání tak za chvíli umřu...ale jako brigáda nejvíc poučný.

11 různejch brigád...no wow, to jsem sama nečekala...A víte co jsem si z toho všeho odnesla (kromě peněz....baj vočko, rychlým a velmi odhadovaným součtem 50 700 Kč)? Že nejvíc nemám ráda lidi, který když jsou moji nadřízení nebo "zkušenější kolegové" mi to dávaj patřičným způsobem najevo a dělaj jako by šlo o život, když se přepočítám o pár pytlíku se sušeným ovocem. Nebo když správně nenarovnám knížky na paletu. Nebo když nezkontroluju podvozek vozejku a někdo projede s basou piv. atd. Já vím, že ta práce je svým způsobem důležitá a společnost by bez ní nemohla fungovat. Ale o život prostě nejde a nějaký katastrofický důsledky to taky nemá...A já za to fakt nemůžu, že jsem na vejšce a oni třeba nemaj ani maturitu. A že já mám život a třeba "perspektivní kariéru" před sebou a oni už budou pokladní, uklízečky nebo dělnice navěky. Prostě ať si svoje nenaplňený mocnářský ambice uplatňujou někde jinde než na brigádnících..

So that´s (h)it. Je to trošku sloh, ale bylo zajímavý to psát a na všechno vzpomínat....a teď už třeba usnu... :)