STÍHAT versus NESTÍHAT

V poslední dobou se stalo mým oblíbeným úslovím "Nestíhám žít." . To je samozřejmě kec a vůbec mu nevěřte. Můj život, úkoly, povinnosti, nutnosti, radosti, starosti a tak podobně, se jen rozdělily do tří kategorií. A to na:

ty, který musím stihnout, ale nestíhám
- jako například seminárky, nový písničky na klavír, nový písničky na intonaci, angličtina online...no vesměs škola
- ale taky sem patří třeba depilace a epilace, úklid pokoje, umejvání nádobí, zkrácení kalhot, vyhození prázdnejch flašek, obědy, šaliny...
- věřit mi to nemusíte, ale je to pravda pravdoucí

ty, který nemusím stihnout, ale stíhám
- jako například snídaně, dělání si mejkapu, posezení s přáteli, spinning, brigády, ježdění do IKEY, čekání deset minut na šalinu, bezcílný brouzdání po netu, koukání na seriály...
- tak to mi věříte, protože na příjemný věci, si člověk vždycky najde čas

ty, který chci stihnout, ale nestíhám
- jako například kino, divadlo, nákupy oblečení (ano!), procházka v podzimní přírodě, návštěva některých lidí, napsání seznamu věcí do Slovinska, poznání svého osudového muže, návštěva ZOO, zkompletování zjevskejch fotek, čtení knížek...
- a víc a víc toho je, ale teď mě víc nenapadá


Jinak. V pondělí jsem byla na netradiční módní přehlídce plavek. Měly jsme za sebou 12 hodin ve škole, byly jsme unavený, zpocený, hnusný a ulepený. A všude okolo nás byli skvostně, luxusně a elegantně oblečený lidi, protože přehlídka byla v divadle Reduta. Né vůbec nám nebylo trapně. A náš pocit trapnosti nevzrostl po tom, co jsme zjistily, že jsme si stouply přímo k návrhářům a moderátorům, na který se vrhly kamery ČT a širokoúhlé objektivy fotoaparátů. To vůbec ne. Ale ty modelky byly tak ošklivý! Fakt!