před odjezdem

Je hrozný, když vám lidi říkaj, že jim budete chybět (jakože sentimentálně hrozně). Ale mnohem horší je, když čekáte, že někomu chybět budete a ono to tak vůbec nemusí bejt...

!BUDETE MI CHYBĚT!

feelings

Hele, tak už si zase zvykněte, že píšu jo? :)

Poslední dobou se mě čím dál tím víc lidí ptá, jestli se teda do toho Slovinska už těším. Takže teda : Do toho Slovinska se STÁLE ještě těším. A čím víc toho o Erasmu v Lublani objevuju, tím víc mám pocit, že už bych tam dávno měla bejt a že nemá cenu sedět doma v ČR na zadku. Přečetla jsem do posledního písmenka dva blogy, týkající se toho, viděla nespočet Erasmus galerií a videií a je to...sen. Párty, párty a zase párty (every Monday in Parlament Pub...give me three weeks and I will be there ;) ). Cestování, cestování a zase cestování. Někteří se mě snaží přesvědčit, že jsou lepší místa, kde trávit pět měsíců, ale já si myslím, že Ljubljana bude ideální. A budu vám o tom podávat důkazy v podobě pravidelých článků a krátkých zpráv (s holkama si chceme udělat takovou soukromou zpravodajskou stanici....název zatím nemáme ). Ještě si nejsem jistá, jestli i tady nebo jenom na našem společným blogu, kterej jsem pro tuto příležitost vytvořila, to snad ale není důležitý.

Nicméně náš předvoj, v podobě Kači, už v pátek vyráží na EILC, tak jsem zvědavá na první dojmy. A o deset dní pozdějc dorazí ten náš zbytek. Už aby to bylo. :)

Ale i když se fakt děsně moc (možná až moc) těším, je mi jasný, že na mě ta úzkost či obava, nebo prostě něco takovýho, přijde. Už teď občas pociťuju takový to divný svírání okolo žaludku a mírnou rozechvělost. A loučení se děsím už od července. To bude fakt strašný. Tak mi to nějak ulehčete. :) Sice netuším jak, protože už vidím, jak mě dojme i pomyšlení na to, že nebudu jíst českej chleba, natož když někdo řekne, že si to strašně užiju, že mě přijede navštívit nebo že mu budu chybět (budu vám chybět, že jo?!). Ale to k tomu prostě patří. Home sweet Alabama

...jo a ještě vlastně odkaz na ten slovinskej blog (i když na nějakou aktivitu na něm si musíte počkat, až tam reálně budem :) ) www.erasmus-in-slovenia.blogspot.com

kterak, nýbrž, přestože, jakkoliv

Rozhodla jsem se, že blog nenechám umřít...alespoň do Slovinska ne, pak se uvidí...

Jak je teď to hloupý zkouškový, tak máme s holkama tendence k učení. Nějak jsme si totiž zvykly učit se na zkoušky společně, dělat zkoušky společně, dělat zkoušky SPOLEČNĚ a společně je taky udělat...Teď se nám to společný učení nějak moc nedaří a co si budem povídat, taky to podle toho dopadá. Ale v úterý máme zkoušku z matiky a to je přestává všechna sranda. Proto jsme si naplánovaly takovej sympatickej den s čísílkama a písmenkama, aby to aspoň na to éčko vyšlo. A já s Luckou jsme začaly už dneska. Zašly jsme si na oběd do La Pedy a pak tam tak nějak zkejsly až do pěti. Pěkně jsme si tam ty papíry s poznámkama rozložily a dokonce jsme se i učily. A musím teda říct, že učit se v restauraci, se docela prodraží.

No ale o tom tak úplně psát nechci.

Od toho učení nás docela často rušily písničky, který se tam hrály. Bylo tam totiž puštěný cédéčko českejch hitů. A my si chceme do Slovinska udělat taky takovej výběr, aby až bude nějaká česká párty, to bylo se vším všudy. Jenomže to není jen tak. Je docela těžký si sednout a z fleku vymyslet 50 zaručenejch tutovek, pecek nebo šlágrů. Proto nám docela přišlo vhod, když jsme si mohly teď začít dělat seznam. Ale máme toho málo...moooooc málo...

Tak vás mí drazí čtenáři prosím o pomoc.
Co by v žádném případě nemělo chybět na našem cédéčku českých (i slovenských) megahitů? Co vás zaručeně roztancuje a rozezpívá? Podělte se. :)

Náš seznam so far:

1. TEAM - Reklama na ticho
2. KOTVALD A HLOŽEK - Holky z naší školky
3. MICHAL DAVID - Nonstop, Céčka, Diskopříběh
4. KÁJA GOTTŮ - tak určitě: Trezor, Lady Karneval, Včelka Mája, Nápoj lásky číslo 10, ...
5. OLYMPIC - Dej mi víc své lásky, ...
6. HELENKA - Sladké mámení, Dlouhá noc
7. LUCIE BÍLÁ - Láska je láska
8. MAXIM TURBULENC - Jede, jede mašinka
9. PAVEL BOBEK - Veď mě dál cesto má
10. PAVEL NAGY - Láska je tu s námi
11. NATURAL - Já na to mám
12. JIŘÍ SCHELINGER - Jahody mražený, René, já a Rudolf
13. REBELOVÉ - Stín katedrál, Dva roky jezdím bez nehod, Š š š šepotá, Džina, Pátá,...
14. ANUSHKA -Sedumnáct
15. FR. RINGO ČECH - Já už jdu
16. ELÁN - Ak nie si moja
17. P. JANŮ, V. ŠPINAROVÁ - To máme mládež
18. ČECHOMOR - Proměny
19. HANIČKA ZAGOROVÁ - Diskohrátky
20. JOSEF MELEN - Né, pětku ne
21. PETR KOTVALD - Mumuland
22. EVA a VAŠEK - Bílá orchidej ( :D )

Výhrady? Něco tam vyloženě nepatří? Něco vyloženě chybí? Neříkám, že to nakonec bude vypadat přesně takhle...už teď si s některejma nejsem moc jistá. :) Proto to sem dávám, abyste se k tomu mohli vyjádřit...Dík...:)


PS. Jo a rovnou můžete přihodit i světový hitovky, ty jdou na řadu hned po těhlech. :) (Ale Hříšňák a Pomádu si odpustěte, to je samozřejmost :) )

Džumte se!

Už dlouho jsem nic nenapsala. Ale bylo jasný, že až zase napíšu, bude to stát za to. A je to tak! :)

Jde o boty. Boty dělající mi radost, kdykoliv na ně jen pomyslím.
Zapomeňme na to, že to jsou boty, který vůbec nepotřebuju a kdo ví jestli vůbec využiju. To není podstatný.
Zapomeňme taky na to, že mnohem víc potřebuju kozačky, zimní boty a něco, co aspoň trochu vypadá jak boty, ve kterejch se dá chodit po horách. Nedůležitý.
Taky nekomentujme nepraktičnost těchto bot. Ano, strávila jsem den v kozačkách na stejně vysokém podpatku a cestou na kolej, jsem si do kroku zpívala "au au do prdele to bolí" a opájela se absurditou situace. Tedy, že v tašce mám mnohem zabijáčtější boty, než ty co mám právě na sobě. Irelevantní.
Dobře, jsou i moudřejší věci, než si kupovat boty, který mi jsou velký...ale tento problém se dal velmi elegantně vyřešit koupí, vycpávek.
Soustřeďme se spíše na to, že se mi ty boty strašně líběj. (A že jsou po dvojitý slevě, takže tím pádem hrozně výhodný :) )
Že jsem byla při jejich koupi velmi spontánní (dobře myslela jsem na ně tak měsíc...ale i tak to je dost spontánní :) ).
Že to byla po dlouhý době konečně nějaká věc, která mi padla do oka a kterou jsem si nekoupila, protože jsem "musela".
To, že mi krásně prodlužujou nohy, je taky nemalý plus.
Jo a taky se mi hoděj ke kabele. :)
Ale úplně nejvíc nejdůležitější je, že z nich mám fakt upřímnou radost a jsem strašně ráda, že je mám. :)

A na závěr bych chtěla poděkovat Masarykově Univerzitě za jejich štědrý sponzorský dar. Sice nebyl tak úplně využit na ubytování, jak se předpokládalo, nicméně i tak mě učinil velmi šťastnou a vděčnou studentkou. :)

Tady jsou. :)

tři, dva, jedna obdiv TEĎ